- Kde to jsem?
- Tohle je Vesnice.
- Co chcete?
- Informace.
- Za koho mluvíte?
- To se nedozvíte... Chceme informace.
- Nedostanete je!
- Po dobrém nebo po zlém, dostaneme...
- Kdo jste?
- Číslo 2.
- Kdo je číslo 1?
- Vy jste číslo 6.
- Já nejsem číslo! Jsem svobodný člověk!
- Hlasitý pobavený smích :-)))
Tenhle článek je o jednom, podle mého názoru velice zajímavém, britském televizním seriálu. Předem vás ale musím varovat - je to seriál ze 60. let a na žádné z českých televizí ho s téměř 100% pravděpodobností nikdy neuvidíte.
Varováni jste byli, takže můžu pokračovat. První díl seriálu (a i všechny ostatní díly, protože tahle sekvence se opakuje na začátku každého dílu během úvodních titulků) začíná následujícím sledem událostí:
Hlavní hrdina (jehož jméno se nikdy nedozvíme), který je tajným agentem vlády Jeho Veličenstva se ve žlutém sporťáku přižene do Londýna, rozzlobeně vrazí do kanceláře svého šéfa, křičí na něj a předá mu svoji rezignaci (jejíž důvod neznáme).
Na to odchází domů a začne si balit kufry, aby si udělal dlouhou dovolenou. Netuší, že ho sledoval černý automobil a že jeho řidič mu klíčovou dírkou vpustí do bytu uspávací plyn.
Náš hrdina usíná a probouzí se zdánlivě ve svém londýnském bytě, ale když se podívá z okna, zjistí s úžasem, že je ve Vesnici (jak ji nazývají její obyvatelé).
Jak brzy zjistí (viz dialog nahoře), Vesnice je malé městečko, kam jsou umístěni špióni z celého světa, kteří něco vědí. Cokoli zajímavého, co zajímá ty, kdo vesnici zřídili a provozují.
- Nejste náhodou Čech, nebo Polák?
- Proč se mě na to ptáte?
- Máte zvláštní přízvuk, my jsme tu velice kosmopolitní
Vesnice je fantaskní a surreálné místo, něco mezi Orwellovým 1984 a normalizačním komunismem. Ve Vesnici je domov důchodců i hřbitov – dostat se odsud není evidentně snadné. Všude jsou tajné kamery a mikrofony. Navíc se nedá zjistit, kdo z obyvatel je vězeň a kdo dozorce – všichni mají čísla a nikdo neví, komu může věřit, což občas umožňuje tvorbu zajímavých psychologických zápletek.
Ampliony po Vesnici chrlí optimistické slogany (Dobré ráno, Dobré ráno, Vstávejte zvesela!) a vylepená hesla nabádají k dodržování pravidel (Otázky jsou pro ostatní zátěží, Odpovědi jsou pro tebe vězením)
Občané se mezi sebou zdraví pozdravem `Be seeing you!`, což se dá přeložit buď `uvidíme se`, ale také `jsi sledován`.
Vesnice je z jedné strany ohraničena mořem a z druhé strany vysokými horami. Hranice je dobře hlídaná a uprchlík, který se dostane až za „vnější perimetr“ musí čelit hlídacím `zařízením`, která mají tvar a velikost menšího balónu, jsou nadána vlastní inteligencí a svoji oběť likvidují tak, že se k ní pevně přitisknou.
Lidé tu nemají jména, jenom čísla. Vesnici řídí muž (nebo žena) zvaný číslo 2, herci, kteří ho hrají, se ale v průběhu seriálu mění, jak jsou jeden po druhém postupně odvoláváni svým nadřízeným (číslem jedna?), který ovšem není nikdy vidět... tedy až na poslední díl, který je ovšem poněkud... ale k tomu se dostanu :-)
V každé epizodě se snaží číslo 2 z čísla 6 dostat jediné – z jakého důvodu tak náhle rezignoval na svoji pozici a číslo 6 mu to stejně vytrvale odmítá říct, naopak se snaží z Vesnice za každou cenu uprchnout. Jsou proti němu použity všechny možné metody - od složitých psychologických léček, přes vymývání mozku až po mučení (to je ale používáno s mírou, protože číslo 2 se obává trvalého poškození mozku čísla 6, které by jim uzavřelo přístup k informacím v jeho hlavě).
Téměř všechny díly mají brilantní scénář a u většiny z nich jsem byl na konci skutečně překvapen rozuzlením – kolik dnešních seriálů se něčím takovým může chlubit? Hlavním člověkem za seriálem je Patrick McGoohan, který si zahrál hlavní roli, režíroval pět epizod, k několika napsal scénáře a byl výkonným producentem.
Dokázal vdechnou postavě čísla 6 nezlomnost, odvahu, touhu po svobodě a jakýsi vnitřní vztek a neklid, který z něj ve vypjatých situacích přímo sálá. Žádnému z čísel 2 se ho nedaří zlomit.
Každý díl je přímo prošpikován obrazovými i hudebními skrytými metaforami, analogiemi a odkazy na jiná díla.
Kvalitu dílů je, jak jsem již psal vyrovnaná – výjimku tvoří poslední díl. Ten se totiž docela vymyká jak předcházejícím epizodám, tak možná čemukoli, co v té době v televizi běželo (a i dnes by se mu mohl rovnat snad jen Twin Peaks nebo tak něco :)
Podle některých nepodložených informací měla být poslední epizoda McGoohanovou pomstou nadřízeným, se kterými se během natáčení nepohodl. Je velmi zvláštně natočená, zpívá se v ní, číslo 6 se tu „setkává“ s číslem 1 a (možná) i uniká z Vesnice..
Údajně musel McGoohan po jejím odvysílání odjet načas ze země, protože mu rozčilení fanoušci chodili mlátit na dveře... :-)
Seriál měl vliv i na budoucí tvůrce, inspirovali se jím například scénáristé některých dílů Babylonu 5, jedna epizoda Simpsons je poctou Prisonerovi.
Název: The Prisoner
V produkci: ITV
Vysílalo se: 1967-1968
IMDB: http://www.imdb.com/title/tt0061287/
ČSFD: http://www.csfd.cz/film/69630-prisoner-the/
Příspěvky
